VINOTÉKA

Na této stránce se dozvíte něco o dělení vín a navíc zde naleznete zajímavé informace týkající se odrůd vín které pěstujeme.
Bílé odrůdy vinné révy Začátek

Műller-Thurgau
Tato odrůda byla vyšlechtěna v roce 1882 prof. Műllerem, který pocházel ze švýcarského kantonu Thurgau. Vznikla křížením Ryzlinku rýnského s Chrupkou bílou či Madlenkou královskou. Do Listiny povolených odrůd byla zapsána roku 1941. U nás je dnes druhou nejrozšířenější odrůdou.
Jsou to vína s nižším obsahem kyseliny, středně plná s jemným aroma muškátu. V Čechách se pěstuje přes padesát let a vyniká výrazným, muškátově broskvovým aroma. Víno se pije mladé, nepřekročit 2 až 3 roky v uložení.

Veltlínské zelené
Patří ke starým odrůdám pocházejícím pravděpodobně z Itálie. Název Veltlín odkazuje k horské oblasti Valtellina v Itálii, nedaleko Švýcarských hranic. U nás se pěstuje na Moravě a to zejména na Znojemsku, Mikulovsku, Velkopavlovicku a Podluží. Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1941.
Vína jsou charakteristické jemnou vůní podobnou lipovému květu, chutí slabě hořkomandlovou, příjemné kyseliny a harmonické. Dříve se prodávala většina v mladém stavu (pod víchou). Jsou oblíbena k dennímu stolování. Ředěna vodou jako vinný střik utiší žízeň.

Rulandské bílé (Pinot blanc)
Odrůda, která vznikla z Rulandského šedého. Od roku 1941 do 1993 byla v Listině povolených odrůd zapsána jako Burgundské bílé, nyní je pojmenována podle Johana Rulanda, který se zasloužil o rozšíření Burgundského šedého v Německu.
Vína zelenkavé barvy s aromatickými, ovocnými tóny s vůní jablek.

Veltlínské červené rané
Nejstarší doklady pocházejí z horských oblastí Savojska a Švýcarska, ale rovněž z Dolního Rakouska. Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1952.
Víno je s nižším obsahem kyseliny a se slabším aroma. Používá se hlavně do směsí. Velmi rychle zraje, je vhodné ho pít mladé. Nemá nic společného s odrůdou Veltlínské zelené.

Tramín červený
Předpokládá se, že pochází z jihovýchodní Evropy. Nedá se ale vyloučit původ z některých druhů divoké révy ve střední Evropě. Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1941.
Víno je plné a vysoce aromatické. Velmi oblíbené je víno se zbytkovým cukrem. Pijí se jako aperitiv před obědem, ke sladkým desertům. Tramín je víno podávané jen v omezeném množství k významným příležitostem.

Modré odrůdy vinné révyZačátek

Svatovavřinecké (Saint Laurent)
Odrůda se do dalších evropských zemí rozšířila z Francie. Jméno Saint Laurent (10.srpen) pochází pravděpodobně od raného dozrávání odrůdy v měsíci srpnu (neplatí v našem klimatu). V naší odrůdové knize je zapsána od samého počátku existence knihy, tedy od roku 1941.
Víno je červené barvy temného granátu někdy s fialovými odstíny. Z těžké půdy s ovocnými tóny vůně. Chuť plná u mladého vína neharmonická, později vyzrálá až agresivní s výraznou tříslovinkou. Svatovařinecké se hodí k tradiční českomoravské kuchyni. Víno je dobré i k těstovinám a výraznějším úpravám vepřového.

Rulandské modré či Burgundské (Pinot Noir)
Do Čech byla odrůda dovezena Karlem IV. ve 14. století. Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1941. V současné době je vysoce ceněno na celém světě. Mutací z něj vzniklo Rulandské šedé a z toho poté Rulandské bílé.
Víno charakterizuje světlejší granátová barva, která v neplné sklence, jestliže se nahne na stranu, má okraj zlatově cihlovou barvu. Je to víno plné, jakostní, kořenité s hořkomandlovým tónem chuti. Dobré ročníky jsou vhodné k uskladnění, protože víno ležením v lahvích vyzrává, získává na kvalitě a stává se lahodně sametovým. Hodí se k jemným úpravám srstnaté zvěře a vůbec k červeným masům, jakož i k jemným, ušlechtilým poloměkkým sýrům.

Dornfelder
Tato odrůda vznikla křížením odrůd Helfensteiner a Heroldrebe v r.1955, v Lauffenu (Německo).
Víno se vyznačuje velmi tmavou, červeno-modrou barvou a ovocnou chutí. Jako barvířka vstupuje často do skladby scelovaných vín.

Cabernet Sauvignon
Toto víno je nejoblíbenější odrůdou v oblasti Bordeaux, kde se o její rozšíření zasloužil v polovině 16.století známý kardinál Richelieu. Ve světě se stal nejmódnější z červených odrůd.
Vína mají vysoký obsah červeného barviva. Typické je černo-rybízové aroma, občas i s travnatou příchutí. Víno získává zráním na kvalitě. Proto jsou to zpravidla vína k dlouhodobému uložení a archivaci. Cabernet sauvignon je těžší víno s výraznou chutí a vůní, a tak se hodí k těžším jídlům, výborný ke zvěřině, ale i ke skopovému. A především k tvrdým tučným a modrým sýrům. Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1980.

Rozděleni vín dle jakosti Začátek

Stolní víno: Víno nejnižší kvalitativní kategorie s cukernatostí od 11 do 14,9 ° ČNM (stupňů cukernatosti). Obsah minimálně 8,5 % alkoholu. Doslazuje se řepným cukrem. Tato vína nesmějí být označena názvem odrůdy, ani místem původu nebo jinými zavádějícími údaji. V chuti nevýrazné.

Jakostní víno: Vyšší kvalitativní kategorie s cukernatostí moštu mezi 15 až 18,9 ° ČNM a s vyšším obsahem extraktivních látek než u stolního vína. V chuti bývá středně plné. Doslazuje se řepným cukrem. Čím více bylo víno doslazeno tím více ztrácí vlastní odrůdový charakter a převládá chuť alkoholu.

Známkové víno: Jakostní víno vyrobené scelováním vín několika odrůd podle předem dané receptury. Dobrá známková vína jsou oproti jakostním vínům plnější a vyváženější.

Víno s přívlastkem: Nejvyšší kategorie vín vyrobených z nedoslazovaného moštu. Nesmí se doslazovat. Tato vína je možné vyrábět pouze z hroznů sklizených na vybraných viničních tratích. Dělí se na do těchto kategorií:

  • Kabinet: minimální cukernatost 19° ČNM
  • Pozdní sběr: minimální cukernatost 21° ČNM
  • Výběr z hroznů: minimální cukernatost 24° ČNM
  • Výběr z bobulí: minimální cukernatost 27° ČNM
  • Ledové víno: minimální cukernatost 27° ČNM. Vyrábí se z moštu získaného lisováním zmrzlých hroznů, kdy voda v hroznech zůstává ve formě krystalků a při lisování vytéká z lisu mošt s vysokým obsahem cukru.
  • Slámové víno: minimální cukernatost 27° ČNM. Vyrábí se na stejném principu jako ledové víno. Snížení obsahu vody v moštu se však dociluje sušením hroznů na slaměné podestýlce. Po vyschnutí se hrozny lisují a mošt s vysokým obsahem cukru se nechá vykvasit.
Rozdělení vín dle obsahu cukru Začátek

Vína suchá: obsahují max. 4g/l zbytkového cukru. Při vyšším obsahu kyselin může suché víno obsahovat 9g/l zbytkového cukru.

Vína polosuchá: obsahují 4-12g/l cukru. Při vyšším obsahu kyselin může polosuché víno obsahovat 9-18g/l cukru.

Vína polosladká: obsahují cukr v rozmezí 12 až 45 g/l.

Vína sladká: jsou vína, která obsahují víc než 45 g/l cukru.


Sekty a šumivá vína Začátek
  • Brut nature (přírodně tvrdé): obsah zbytkového cukru je menší než 3g/l
  • Extra brut (zvláště tvrdé): max. obsah zbytkového cukru je pod 6g/l
  • Brut (extra suché): max. 15g/l zbytkového cukru
  • Sec (suché): od 15g/l do 35g/l zbytkového cukru
  • Demi sec (polosuché): od 35g/l do 50g/l zbytkového cukru
  • Demi doux (polosladké): od 50g/l do 80g/l zbytkového cukru
  • Doux (sladké): nad 80g/l zbytkového cukru

menu

NAŠE SLUŽBY

V našem viném sklípku se o vás budeme starat jak nejlépe umíme.
No posuďte sami....

Lahve s červeným vínemProdej vín
Nabízíme víno jak stáčené přímo z tanků, tak lahvované.

Ceny všech nabízených vín najdete v sekci CENÍK.

Posezení ve sklepěPořádání akcí
Příjemné posezení v nově opravených prostorech vinného sklepa.

Samozřejmostí je ochutnávka nabízených vín.

Posezení ve sklepěUbytování
U nás se budete cítit jako doma. Nabízíme ubytovací kapacity celkem 16 lůžek..

Tanky pro uskladnění vínaSeznámení s technologíí výroby vína
Hosty rádi seznámíme s technologií výroby vína. Našim krédem je, že výsledná kvalita vína se začíná rodit už ve vinicích.

Pavel Matouš - Eliška Čeperová
671 76, Olbramovice 25
Mobil: 731 469 324
Email: matous.vino@seznam.cz